Website optimized for horizontal viewing.
Please rotate the screen.

Or visit the mobile version.
https://m.praguesinfonia.com
ENGLISHENGLISH
NOVÉ VYDÁNÍ
Mozart versus Salieri: Rivalry?
SONY CLASSICAL - 2 CDs
Prague Sinfonia Orchestra/ Christian Benda
 
HLAVNÍ UDÁLOSTI

GEORG ANTON BENDA: Sinfonias - PRAGUE SINFONIA ORCHESTRA - CHRISTIAN BENDA

 

 

Sony Classical uvádí Jiřího Bendu a jeho Sinfonias

 

Vinyl LP
____________________________________________________________________


JIŘÍ ANTONÍN BENDA

Nacházíme se v 18. století, v pruské Postupimi na zámku Sans-Souci. Na dvoře Fridricha II. Velikého působili tehdy jako hudebníci a skladatelé tři bratři – František, Jiří Antonín a Jan Bendovi, narozeni v českých Benátkách nad Jizerou, nedaleko Prahy. Na Jiřího osvícené a tolerantní prostředí dvora, kde pravidelně pobývá Voltaire, silně zapůsobí. Stává se zde protestantem a svobodným zednářem. Ačkoliv je král sám hudebníkem, neoplývá v hudbě právě inovátorským duchem. Z tohoto důvodu Jiří, jenž hrál v orchestru pouze druhé housle, v roce 1750 odjíždí na sasko-góthský dvůr, kde mohl jako dvorní kapelník rozvinout svůj novátorský talent.

V dětství na škole studoval rétoriku a expresivní deklamaci, což mu pomohlo v žánru melodramatu, se kterým nedlouho předtím přišel Rousseau. Góthský orchestr neboli dvorní kapela hrála církevní, dvorní i divadelní skladby, neměla však ve svém repertoáru žádnou operu. Přesto však v roce 1765 Benda zařazuje svou jedinou italskou operu Xindo Riconosciuto. Nenacházeje na dvoře dostatek inspirace k tvorbě dramatické hudby, požádá o šestiměsíční studijní cestu do Itálie a ve svých 43 letech zamíří do Benátek, Bologny, Florencie a Říma. Pět let po návratu je v Góthu jmenován dirigentem.

V roce 1774 na góthský zámek přichází známý divadelní soubor švýcarského bankéře, herce a mecenáše Abela Seyler. V repertoáru má německé hry, tzv. Singspiele i melodrama Pygmalion od J. J. Rousseau, kterým se Jiří Benda inspiruje. Seyler zakládá první góthskou zednářskou lóži, kam patří jak Jiří, tak vévoda sasko-góthsko-alterburský. Na objednávku skládá Georg řadu melodramat, z nichž Médea a Ariadna na Naxu sklízí nejdříve v Německu, poté po celé Evropě nadšené kritiky, vychvalující originalitu, jemnost i důmyslné provedení. Mezi jeho další díla z góthského období patří například jeho Singspiele Romeo a Julie, Walder a Der Holzhauer. Podle všeho opouští Jiří v roce 1778 své místo kvůli rozepři se skladatelem Antonem Schweitzerem, dirigentem Seylerova souboru a Góthského divadla.

Následně pobývá v Hamburgu, Mannheimu, Berlíně a ve Vídni, kde bezúspěšně hledá práci. Po zhlédnutí Médey v Mannheimu píše Wolfgang Amadeus Mozart 12. listopadu 1778 svému otci: „Dvakrát jsem zde s velkým potěšením viděl jednu hru. Nikdy jsem vskutku nebyl tak překvapen! Jedná se o Médeu od Bendy, který kromě toho napsal ještě jednu operu - Ariadnu na Naxu, obě dvě jsou opravdu výborné. Z luteránských kapelníků byl Benda vždy mým oblíbeným. Tolik se mi líbí tato dvě jeho díla, že je nosím neustále u sebe.” V dalším dopise dodává: „Pro tento druh díla je má vášeň veliká.” Ve věku 24 let se nechává Mozart Bendou inspirovat pro svou operu Zaide (1780) a v roce 1791 pro Requiem (l’Introitus), které silně připomíná Trauergesang (Akt III) “Im Grabe wohnt Vergessenheit” z Romeo a Julie, kterou Benda napsal o 15 let dříve (1776). Ve Vídni Benda skládá svá poslední melodramata Theone a Pygmalion. Poté se navrací do Góthu, kde získává doživotní rentu.

Odchází tím ze společenského života, daleko od metropolí se věnuje především přípravě vydání svých starších děl. V roce 1781 odjíždí do Paříže, kde uvádí Ariadnu na Naxu, a v roce 1792 píše svou poslední skladbu – kantátu Benda‘s Klagen. Během posledních let svého života se zabývá francouzskou revolucí a filosofií.

Všechny jeho děti se staly hudebníky, zpěváky nebo herci. A jeho povahu přibližuje historka, kdy se po smrti své ženy odebírá ke klavíru, aby ulevil své bolesti hraním melancholických variací. Když se jej zeptali, zda je potřeba rozeslat parte, Benda, pohroužen do své hudby a hudebních nápadů, to odešel projednat se svou ženou. Až při pohledu na její nehybné tělo si celou situaci znovu uvědomil.

Jiří Benda umírá ve věku 73 let v Köstritzu v Thuringu.

HLAVNÍ UDÁLOSTI